Dalších pár řádek nemusíte číst, ale já je musím napsat, protože to tak cítím. Chci mluvit o bohatství života a bude to jako na Oskarech. 

Ráda bych totiž poděkovala Mirkovi, že mi pomohl najít v rozpočtu ten balík peněz a podpořil můj nápad. Bez něho bych nenašla odvahu. A taky dcerám Evině a Hanče, že jsme jako jeden tým a ony mě svou láskou naplňují. Pochopitelně děkuji všem členům mojí široké rodiny, kteří načas převezmou štafetu pracovních povinností, když já budu ležet na pláži. Taťkovi, který nikdy neviděl moře, zase přivezu kamínek, tentokrát přímo z oceánu. “Díky ti za přesvědčení, že rodina je základ.” „Mamko, až se vrátím, tak ti budu zase vyprávět, co je nového na Plzenci a něco hezkého ti přečtu.”. Svým jedinečným vnoučatům děkuji za hravost a učení toho, že emoce se mohou ukazovat veřejně a tady a teď! Filipovi děkuji za to, že jsem mohla přivonět tak blízko k pocitu úspěchu a vidět na vlastní oči, že se dá splnit si i ten největší sen. Od Michala se učím péči o rodiče a odvahu v podnikání. Tetě Jarmile vděčím za oddanost ideálům a respekt k zásadám. 

Děkuji Ivušce Janžurové za to, že ve mě objevila životní  moudrost a také za skvělou kachnu na pomerančích, kterou pro mě připravila. Marku Ebenovi jsem vděčná za to, že v mé hlavě našel bublinky sektu, které se neztrácí. Daliboru Šebelovi dík za pohled z výšky, Martinu Fouskovi za lidskou slušnost a empatii, Tomáši Brůhovi za větu, kterou vždycky říká, když něco dokončí. „Jsem prostě dobrej!”, Pavlu Záhrubskému za dopravní servis a Tinu Turnerovou, Regině Jandové za upřímný zájem o mé nápady. Lucii Hniličkovou obdivuji za to, jak si umí hrát s češtinou. Veronice a Janě z Citadely patří vděk za krásné a inspirativní Pfky. Filipu Sajlerovi děkuji za pocit lehkosti, s jakým jsme dělali business. Ondřeji Hukovi, posílám dík, že mi ukázal cestu, jak se najít, Pepovi Švédovi pak za Živý Betlém, Marcele Beyerové za klid a ticho lesa, Dámám vína za odbornost i ženské štěbetání, Lídě Navrátilové i novým kamarádkám z Ischie za milé kamarádství. Za pozornou péči o mě patří poděkování Haničce Krejčové, Ludmile Chalupské, Marii Hrubé, Kateřině Svobodové, Vaškovi Kobesovi a dalším, Vladěně Barákové a Haně Boháčové jsem vděčná, že mě podaly stéblo a držely pevně, dokud bylo potřeba. Obdiv patří Tereze Maxové za současný vzor ženskosti a kytičku, kterou mi dala v Obecním domě, Antonínu Dvořákovi za Novosvětskou, Zdeňku Milerovi za krtečka a jeho kalhoty s kapsama a taky milované Šumavě, Radyni a Hůrce. Uctívám Slunce a Měsíc mě přitahuje k přírodě. Důležité je poděkovat z celého srdce sobě samé i mým nepřátelům, kteří mě nutí posouvat se dál a hledat nové cesty. Nesmím zapomenout také na Steve Jobse, který mě přes svého Appla seznámil s učitelem Vladimírem Svobodou z Domu digitálních dovedností. Právě Vladimír mi pomohl vytvořit webové stránky, abyste mohli sledovat moji cestu. Za kontakt s hawai’skou energií děkuji fotografovi Jiřímu Dvorskému, který dal první impuls. Těším se na dvě Lucie – koučku Lucii Novákovou a lékařku Lucii Kolaříkovou, které nám budou dělat průvodkyně v Ráji na zemi. A ještě jednu věc chci říci: „Můj milý iPhonku, máš velkou zodpovědnost. Věřím, že zvládneš svoji roli na výbornou a pomůžeš mi poslat fotky i krátké zprávičky domů do Čech”.